Mikuláš 2011

 

    Je 2. 12. a škola očekává vzácnou návštěvu. Z daleka k nám totiž přijde svatý Mikuláš. Hned, jak poprvé zazvonilo na vyučování, někdo začal ťukat na okna. Mikuláš je tady!

    Přímo zamířil k vedení školy, k paní ředitelce. Naštěstí si ji čerti nevzali do pytle, protože paní ředitelka byla celý rok moc hodná a jak je vidět, škola stojí, takže je všechno v nejlepším pořádku.     Pak následovali prvňáčci. Mikuláš musel čerty krotit, protože byli velmi rozpustilí. Měli v sobě prostě moc energie. A protože se malé děti trošinku bály, Mikuláš se celou dobu snažil čerty uklidnit. Ale stejně čertíkům pořád hořela kopýtka a neklidně se vrtěli. To u starších tříd, jako jsou třeťáci nebo čtvrťáci, se mohli pořádně vyřádit. Našli jsme v knize hříchů i mnohá zlobidla, která by si zasloužila vzít do pekla. Čertíci se už už těšili, jak si je odnesou do pekla, ale nakonec se s nimi celá delegace domluvila. Hříšníci slíbili, že se pro příští rok uklidní a budou hodní. A navíc jsme měli velice hodné anděly. Všem nadělovali sladkosti a ovoce a děti měly velkou radost.

 

A na závěr přinášíme malinké interview s naší vzácnou návštěvou: „Takže čerti, jak se vám zdály naše děti?“ Čerti: „Ale tak, celkem byly hodné že jo no. Ale měli jsme tam pár uličníků, který bysme nejradši strčili do pytle. Bohužel jsme si s sebou nikoho nevzali. Se všema jsme si dali ruku na to, že se polepší a příště je už nebudeme muset strašit.“ „A co andělé? Jak vy jste to viděli?“ Andělé: „No tak my jsme určitě rádi, že si čerti někoho nevzali. Třetí základní škola má plno hodných a vzorných žáků, kteří se dobře učí. A ti co malinko zlobí, se doufáme do příštího roku zlepší. Ale čerti vypadali docela sklíčeně, protože jim teď nemá kdo topit pod kotlem. Možná příště.“ „A ten nejdůležitější, Mikuláš. Bylo těžké se dostat z nebe až sem? A když už jste se sem dostal, líbil se vám Holešov?“ Mikuláš: „Inu...cesta byla dlouhá, ale s mými kočáry to nebyla žádná komplikace. Dnes nebyly žádné vzdušné zácpy, a tak cesta byla hladká. Jakmile jsme dorazili na místo, oněměl jsem úžasem. Město Holešov je vskutku krásné místo. Nádherné náměstí, pěkné památky, ale nejkrásnější z toho všeho je vaše škola. Líbí se mi, jak je barevná a útulná. Možná bych se tu ohřál i na déle, ale neměl jsem tolik času k dispozici. Andělé rozdali plno sladkého, ale jak už jsem tady poslouchal rozhovor s mými kolegyněmi a kolegy, tak čerti nebyli moc rádi, neboť třetí základní se „nechlubí“ zlobivými dětmi. Těším se na příští rok s vámi. S Pánem Bohem!“

 

Kateřina Stískalová

 

Klinutím na fotografii vstoupíte do fotogalerie.